Hranice a láska

      Hranice a láska jsou dvě entity, které je třeba u našich dětí pěstovat v harmonii. Pokud jedna z entit převládne při výchově dítěte, odnese to celý rodinný systém.

     Moc lásky = opičí nevědomá láska = nulová sebeláska = přespříliš péče = závislost = nesamostatnost = nedůvěra v sebe (vždy, jak u rodiče, tak u dítěte). 
      Moc pevné a vysoké hranice = strach = nesebevědomí = chybějící sebeláska = výkonovost = strach z komunikace = vězení (vždy pro všechny zúčastněné).
      V minulosti při výchově dominovaly hranice a dnes dominuje láska. Oba mechanismy mají průsečík a to v nedostatečné sebelásce a vlastně v nepochopení faktu, že tlak vždy vyvolá protitlak. Ano, hledejme záchytné body v přírodě od základních fyzikálních zákonů po pozorování zvířecího světa ve vztahu samec - samice - potomek.
     Řídíme se častěji tabulkama a nejrůznějšími radami druhých a zapomínáme na intuici....jasně ony nám ji pomohly gigantické hranice z minulosti potlačit. A tak přebíháme z extrémů do extrémů místo toho, abychom hledali harmonii a sebelásku. Já osobně vidím cestu právě v sebelásce a harmonii. Co je to sebeláska? Co je to harmonie?
     O harmonii jsem se rozepsala v minulosti: https://vandalee.webnode.cz/l/harmonie/