ROUŠKOVÁNÍ
Sedím ve vlaku a přesouvám se na otočku do Olomouce. Je zajímavé si prohlédnout spolucestující - evidentně většina z nich nemá hrůzu z pandemie, a tak nám uši zdobí podivné náušnice.
Včera měl můj syn oficiální zahájení nového školního roku, které se konalo v aule za účasti všech učitelů a většiny rodičů a hlavní téma bylo období COVIDOVÉ.... učitelé si připravili zábavné scénky, které výstižně zachytily toto období, kdy děti měly distanční výuku. Ano, toto období ukázalo, že lze využít moderních technologií, ale osobní kontakt nic nenahradí. Bylo prima být spolu doma, ale nové kvalitní věci vznikají vždy jen interakcí... je super být vždy chvíli sám a nad něčím přemýšlet... snažit se něco posouvat, ale nový rozměr nová myšlenka vždy získá až když ji člověk sdílí a případně ji s někým propojí o jeho postřehy a jeho náhled. Pokud si všichni necháme roušky na ústech a zabalíme se o5 do podivného strachu..... svět přestane být pestrý... pojede v jednotvárných kolejích a přitom ..... VE ZDRAVÉM TĚLE ZDRAVÝ DUCH......
Byli jsme o víkendu na houbách a potkali jsme staršího pána, který zapředl hovor a já se musela usmívat, když jsem slyšela jaké úžasné myšlenky vypouští ze svých úst na téma roušky.... :”Víte, já tady bydlím na samotě a žádného viru se nebojím, protože pracuji, odpočívám, jsem na čerstvém vzduchu, jím do polosyta a piji do polopita:-), ale když sejdu dolů do města, tak se vůbec nedivím, že se většina bojí, protože se už teď podivně většina kolébe, protože neznají nic jiného než večer chodit do italských, řeckých, indických.... a kdoví jakých restaurací, kde se přejí a jdou si lehnout. Lidé se kolébají, protože se minimálně hýbou a maximálně se přejídají, a pak si myslí, že je zachrání nějaké vakcíny.....”
Ano, naučili jsme se platit za pilulky, jídlo.... dáš papírek a máš pocit, žes spasen. No, zjevně jsme se nepoučili z minulosti, kdy jsme si kupovali odpustky.... Tak si vlastně také kupujeme odpustky, ale v hlavě nám zní... měl bych začít více chodit a také bych měl začít cvičit. Většinou zůstaneme u toho měl bych a tím se dostáváme do úžasné spirály, ze které se hůře dostáváme každou její další zákrutou... A přitom by stačilo proměnit měl bych ... za vyrážím na procházku a jdu si zacvičit... No jo no, jenže ono je to v nás zakořeněné.... z těláku špatnou známku člověk nedostane.... trenérem dnes může být za 2 víkendy každý..... a zaplatit částku za trénink jako za 3 obědy v restauraci?? Jo, klidně jako odpustek nebo naopak něco tak drahého přeci nebudu platit, to přeci zvládnu sám:-) ..... A tak si nasazujeme roušky místo toho, abychom na sobě začali plnohodnotně komplexně pracovat.... a konečně pochopili, co to znamená VE ZDRAVÉM TĚLE ZDRAVÝ DUCH.....