JÍDLO JAKO SUBSTITUCE?

     "Už jsem to zase nezvládla! Jsem příšerná. Už tolikrát jsem si slíbila, že se prostě "nepřežeru". No, nezvládla jsem to. Prostě jsem fakt marná. Jsem prase. Tak když už jsem to nezvládla, tak si dám ještě něco. Když jsem tak marná, tak už je fakt lepší si dát ještě něco navíc, stejně už nebudu vypadat jako bohyně a to sladké je taaaak dobré a ten pocit."

     Znáte to? Také vás někdy udolá jídlo? Ten chvilkový pocit pohody, který se poté převrátí do sebenenávisti, která vás činí slabšími a slabšími a nechává vás zacyklené a na míle vzdálené od sebelásky?

     Můžete si zaplatit jídelníček, krabičkovou dietu, pronajmout nejlepšího trenéra ve městě, ale svou "Achillovu patu" si musíte nakonec stejně pohlídat sami.

     Trenér, dieta, excesivní cvičení ..... to jsou jen 3 z mnoha dalších substitucí našeho hladu. Našeho vnitřního hladu. Máme super pocit, že trénujeme s trenérem, který nám dává zabrat. Je úžasné, že zvládáme pravidelně běhat. Perfektně nám funguje krabičková dieta.... Je to najednou vše úžasné, ale je to opravdu úžasné? Vyhnali jsme vnitřní hlad nebo jsme jej jen nakrmili vlastním egem?

     Tak jak na to? Jak se zcela rozloučit s vnitřním hladem? Jak s ním jednou pro vždy zacvičit?

     Dnes ráno jsem si přečetla úžasné vyznání od známého - Roberta Abrháma. Reagoval "na odchod" kaskadéra Srstky. Vzpomínal na jeho legendární tréninky. Popisoval, jak se Srstka "vozil" po něm jako nováčkovi. Jak on poté zvracel vysílením a chtěl toho malého velkého muže zmlátit. Jak to někteří jeho souputníci vzdali. Mistr Srstka prý vždy reagoval: "Ti sem nepatřili!" Měl neskutečnou pravdu. Bylo v tom ukryto vše, protože tím jak to vzdali, jen nakrmili vnitřní hlad vlastním egem. A Srstka evidentně vsázel na bouráky, kteří znali pokoru, asketismus, hloubku, opravdovost,.....

     Jak tedy na ten vnitřní hlad? Jedinou funkční cestou je harmonie. Co je harmonie? Je to plynutí, ticho, radost, opravdovost, vyváženost, pochopení a překonání všech vnitřních strachů, odhození všech masek, přijmutí všech ran a poděkování za jejich výchovnost a pochopení proč jsme je obdrželi (naučit se bránit, nebýt oběť, postavit se problému čelem). Zní to děsivě? Náročně? Složitě?

    Je to jen o nás! Vždy máme volbu.....vnitřní hlad substituovat egem nebo začít žít v harmonii.