Desatero pro maminky, které chtějí vychovat zdravé děti, aneb kalokagathia pro každého. 3. ČÁST
Vím, je to těžké v těch všech informacích najít tu správnou, ale není to nemožné. Dnes se zaměřím na výživu a budu dělat reklamu:-). Nebude to reklama jen pro děti, maminky, ale jednoznačně ji ocení a docení i babičky a dědečkové a sportující a těžce pracující tatínkové.
Znáte to? Víte, že byste měli, ale ono to nějak nejde. Víte, že by měli, ale oni to nejí. Začarovaný kruh v mnoha domácnostech s názvem ovoce a zelenina. A navíc, kde vzít skutečně kvalitní produkty? Je bio skutečně bio? Kde najít farmáře? Jak se dostat ke kvalitním produktům? Kvalitní produkty máte, ale děti je nejí? Nebo jí a to jen některé?
Jako sportovkyně jsem již v dorosteneckém věku pochopila, že přichází křehké období, kdy mé zdraví visí na vlásku, kdy prostě lehce chytnu, co kolem mě letí. Nikdy jsem nebývala nemocná a vážnější dětské nemoci bych mohla spočítat na prstech jedné roky, ale v pubertě jsem lapla mononukléozu a ta spustila velmi zajímavé změny v mém organismu. Najednou jsem nebyla už ta, která je otužilá a nemoc ji nedostihne. Otužování nepomáhalo, pravidelné tréninky mě spíš oslabovaly. Kde najít ztracenou rovnováhu? Jak opět ve svém organismu nastolit harmonii? Tablety byly pro mě vždy peklo, a tak tabletové vitamínové a jiné imunitu podporující preparáty jsem se rozhodla volit jen v případě nejvyšší nutnosti. A zde začala má cesta k harmonii - cítila jsem, že jestli ještě chvíli do sebe budu muset cpát Essentiale, tak se totálně rozpadnu. V knihovně jsem začala hledat knihy o bylinkách. A nad nimi se často usmívala, protože jsem pochopila, že má imunita nebyla vždy jen dar, který mi byl dán do vínku, nýbrž moje moudrá babička uměla z přírody vytahovat poklady a přirozeně byly mou součástí. A tak jsem si pospojovala, co by asi bylo pro mě tak nejlepší. Dlouhá léta mi seděly kapičky z echinacei, a pak jsem si dělala hlavně čaje z Červeného lapacha. A svá játra podporovala čaji z byliny zvané Ostropestřec mariánský. Když jsem poté přišla na výšku do Olomouce, přišla nová komplikace - nedostatek magnézia. Takže jsem hledala, jak svou hladinu magnézia udržet v optimální hodnotě, abych neměla křeče, které mi branily v kvalitním tréninku - dnes vím, že bych na to šla úplně jinak a to tak, že bych si požádala o individuální studijní plán, protože mnohdy jsem pohybovými sportovními aktivitami denně trávila 6 hodin i více a mezi sportovišti přebíhala nebo jezdila na kole. Nebo bych chvíli prostě přestala trénovat, ale to jsem tehdy považovala za nemožné:-) - nebo bych prostě vše dělala tak nějak, ale to jaksi neumím a kdo ví, třeba jsem se to tehdy měla naučit. Každopádně jsem pochopila, jak úžasné je mít dostatek magnézia, pokud jste někdy zažili ten stav poté, co vám intravenózně doplnili magnézium, tak se asi usmíváte a víte o čem píši. Pokud jste tuto “pecku” nezažili, zkusím popsat.... najednou jste lehcí jako peříčko, máte neskutečně moc energie a tělo šlape jako nejlépe namazaný a seřízený stroj. Jen se potíte jako ty dveře od chléva. A tak přišlo další “aha”, že i minerály jsou důležité a podpořily to i hodiny fyziologie, kde jsem více pronikla do pochopení chodu lidského organismu a vše více aplikovala na sobě. Ale když jste na kolejích a nechcete do sebe cpát tabletky a jste fakt časově vytížení, protože jste ten magor, který musí být všude a naplno, tak je to snad nereálné žít s vyváženým jídelníčkem a v tu chvíli se dostáváte do začarovaného kruhu. Já se tehdy začala nemít opravdu ráda, že nejsem schopna se o sebe plně postarat, protože jsem moc dobře věděla, jak moc důležité je správné palivo pro optimální výkony. Kdybych já tehdy znala a věděla.......