Být trenérem lektorem je.....

     Tak jsem hodila dneska pěkného tygra. Ráno v 7 hodin jsme si dali s panem Colombem pusu, on odjel a já vyběhla s Bonem. Běžím a v hlavě mi běží věta od mého srdečního trenéra Pavla Čecháka: "My se tak málo staráme o své nohy a přitom nás nosí celý den." V tom mi pes přišlápl patu a já se zakousla do jehličí. Teď mohu říci:"Díky, že jsem po delší době hodila krysu, aneb kdo nepadá maká pod své možnosti!" Tak jsem se tam tak válela a v rukách stisklé vodítko jehličí a rašelinu. Hezky jsem se oklepala, zkonstatovala, že jsem celá a pokračovala v jízdě bo sluníčko nádherně hřálo a teplota 5stupňů je pro mě na běh luxus. 

    Přemýšlela jsem zbytek výběhu o té větě, že se málo staráme o své nohy... ano, i já sama se o ně málo starám. Celkově v současné době vidím, jak jsem se v posledních letech o sebe málo starala. Je totiž dost zásadní rozdíl mezi slovem starat se o sebe a makat se sebou. Od začátku karantény si snažím vytvořit systém na mytí vlasů, protože tomu jsem za poslední roky zcela odvykla, umyla jsem je až už nešly rozčesat, protože čas neumožňoval mít nějaké pravidelnosti. Respektive, on by to čas umožňoval, kdybych si jasně nastavila sebe jako prioritu. Ale neměla jsem na to sílu. Někdy jsem až záviděla, když přišla Verča s novým obočím od kosmetičky a téměř  každý den perfektně namalovaná. No, já už za sebou měla přípravu svačin, snídaní, předpřipravený oběd, vyndané ručníčky ze sušičky, čištění zubů, výběh se psem, první individuálku či skupinovku, pusy na rozloučenou s dětma, .... :-) a Vanda jaksi za těmi všemi úkoly až nyní zjišťuje, jak na sebe přes to všechno trénování a péči o všechny kolem na sebe kašlala, a tak se jako malé dítě učím ráno mít čas u zrcadla na sebe a nemuset dělat nic ve spěchu. Ale roky je mi jasné, že v detailech je největší síla.

    Denně poslouchám nebo zachytím v textu stížnosti hlavně žen, jak kvůli dětem nemohou na sobě pracovat.... Ten dnešní pád mi jasně odpověděl na tyto stesky:-) My se o sebe nestaráme, protože za děti a hodně práce ukrýváme pravdu a to tu, že na sebe kašleme.... jedeme v té šílenosti s názvem nesebeláska a možná ji občas nazveme lenivostí... je to horší nemoc než COVID, je to rakovina tekuté doby. My umožňujeme, aby se vše kolem nás stávalo tekutým nebo jen pouhou šmouhou. Máme to své, že to prostě nejde. Ono jde vše. Já také kvůli lidem, aby byli spokojení stíhala tolik kolik jiní nestihnou ve dvou, ale....:-)

    Všichni v tom jedeme. Všichni máme dokonalé výmluvy. Já jsem často slýchala, že já jsem namakaná, protože celé dny cvičím. Ježíš to je taková blbost. Trenér většinou trénuje, takže na individuálních lekcích je vlastně na úrovni kancelářské krysy.... sedí, vydává pokyny a občas na sobě ukáže nějaký nový cvik nebo jej ukáže, aby si klient uvědomil jaké chyby dělá. No, a na skupinových lekcích jede asi tak na 25procent svého plynu, aby mohl na sobě vnímat, že mu to něco dává. Takže opravdu být trenér, šéfová a máma je velká výzva. Je totiž fakt dost husté po celém dni, kdy někoho motivujete a sledujete hýbající se lidi, ještě mít tu sílu a chuť vyrazit a makat na sobě samém. V tom musím dát za pravdu své babičce, která vždy večer, když jsem se vrátila z tréninku seděla v houpacím křesle a říkala: "Holka, já Tě obdivuji. Vrátíš se z tréninku a ještě tady cvičíš." Já jí vysvětlovala, že se jen protahuji, abych ráno byla schopná před školou ještě vyběhnout a nebyla jako zmlácená.

   I proto beru za základ naučit své video kurzisty pochopit základní principy sebedisciplíny, protože jestli mi něco karanténa dala, tak je to jasná zpráva, že už nikdy nechci dělat nic zbytečně, že si své energie vážím natolik, že ji nebudu rozdávat jen tak někomu, kdo řekne: "Potřebuji, dej mi!" 

    I můj syn již pochopil, co je to sebedisciplína.... byla to pro mě velká výzva, aby kovářovic kobyla nechodila bosa. No, výsledek.... 2 dny zpět jsem v 8. minutě Cooper testu chtěla říci: "Běž, já Tě dojdu." Maká pravidelně a už ví, že to co řeknu nese svoje plody... a Oskar je ten typ, který rád obchází vše tak, aby nemusel .... takže raději si vymáčkne do pusy pastu a tváří se, že si úžasně vyčistil zuby.... no, chová se jako my všichni dospělí, kteří mají na vše milion výmluv.

    Takže maminky i třeba od malých dětí, 

vy co si myslíte, že jste pohybově marní a bolí vás tělo,

 sportovci, co chcete jít více do hloubky bo víte, že to není jen o metálech, .... máte šanci naskočit do video tréninku, který vás posune v mnoha směrech... pokud vy ovšem budete otevřeni změně:-). 

    Do nového kurzu se lze hlásit již nyní a spouštím jej od 1. června 2020.... v příštím článku jej přiblížím. Hlásit se můžete na vandabubenova@gmail.com